Slavnostní jednání, zasedání kostnického koncilu, se konala v impozantním kostnickém Münsteru. Dlouhé a náročné debaty nebyly ale vedeny v této tehdejší biskupské katedrále, témata byla totiž koncilními národy projednána předem a na zasedáních většinou jen jednomyslně rozhodnuta.

Mezi zahájením koncilu 5. listopadu 1414 papežem Janem XXIII. a 22. dubnem 1418 se konalo celkem 45 zasedání v Münsteru, který byl pro to uvnitř speciálně přestavěn. Zde byla během bohoslužeb přijímána významná rozhodnutí. Zásadním pro pokračování koncilu a církevních dějin bylo přijetí dekretu „Haec sancta", podle kterého je papež povinen poslušností koncilu, a dekretu „Frequens", podle něhož se měly příští koncily konat v pravidelných intervalech.

Obyvatelé Kostnice se o jednáních v Münsteru příliš nedozvěděli. Význam a dosah rozhodnutí koncilu v jejich rodném městě jim zprostředkovávala řada procesí, příchody účastníků nebo slavnostní vánoční bohoslužba v r. 1414, jíž se zúčastnil král a papež.